Jako každoročně je to opět tady –setkání tradičních bavorských lukostřelců v malebném prostředí blízko hranic a Českého lesa kde snad k poctění místa nasazení našeho předsedy 3D v době základní vojenské služby pořádají bavorští lovci své každoroční orgie .
Díky své neuvěřitelné schopnosti okouzlit dav svými outfity , jazykovou dovedností, hlučným zpěvem i smíchem , zde náš předseda navázal nejprve křehké přátelství přímo z presidentem bavorských lukostřelců a aniž by si toho popletení Bavoři všimli začala tak invaze rozpínavé české 3D lukostřelby na západ. Inu platí zde české nabídni prst a přijdeš o ruku –minulý rok jsme na setkání jeli již 4 a letos v počtu 6 .Jakoby Bavoři něco tušili zkoušeli se nás nejprve odradit vysokými poplatky, ale pro finančně stabilní klub PV IQ 60 to nemohlo být překážkou .Navíc se předsedovi podařilo důsledným lobbingem na nejvyšších místech a zásahem do kursu eura na trzích s obsidiánem srazit výši poplatků na únosné minimum . Tak jsme tedy jeli – já ,dr.Zell (dříve lichotivěji Sova) ,jako nastrčená , jediná důvěryhodná osoba starající se o 2 dospívající chlapce ,předseda Myša jako oficiální hlava 3D, Napeska (důkaz toho že až dojde k obsazení Bavorského území první vlajkou která zavlaje bude PV IQ 60 ) a Dawsa (samozřejmě další člen PV IQ 60 tentokrát ale v přestrojení za emisara japonské lukostřelby)
Abych podpořil u dětí nadšení z výletu na nejvyšší míru zakázal jsem jim jít do školy už v pátek , nabalili jsme se vším potřebným k přežití (asi tak na 14 dní ) a vyrazili směr Radotín na místo konspirační schůzky .Tam nás předseda s moravskou pohostiností nakrmil několikachodovou menu francouzského typu , Myšovo kulinařské umění je známé ale mé chlapce zaujaly spíše stříbrné příbory z rodinného dědictví , výhled na rušnou křižovatku a vystresovaní holuby kteří se báli spočinout na střeše domu neboť tak riskovali okamžité sestřelení .
Vcelku dle časového harmonogramu se dostavila další část výpravy a mohli jsme vyrazit .
Těsne před hranicí jsme narazili na kolonu po zuby ozbrojených amerických jednotek .Nevěda zda se jedná o osvobození , invazi nebo jen přátelské cvičení jsme neohroženě vystrčili vstříc americkým vlajkám vlajku PV IQ 60 a z druhého auta tolik oblíbené trenýrky . Naštěstí předseda neměl po ruce žádnou oslavnou bouchající rachejtli což nám asi zachranilo život. Nevšimnuti jsme překročili hranici do zaslíbeného Německa, zažádali o azyl jelikož na našem uzemí se proháněji vojenská vozidla , obdrželi každý do začátku 800 Euro , já ještě dalších 800 Euro jako příspěvek na nezletilé děti a slíbili jsme jednohlasným Ja ,naturlich že se dokážeme asimilovat v nových podmínkách (Myša křičel německy že se dokáže milovat zcela určitě )
Posilněni prvním uspěchem jsme dorazili na místo setkání tradičních lukostřelců –ustrašený bavorský lid se ještě pokusil o poslední uskočnou lest ve formě mnoha objížděk , zmateného značení ale náš navigační expert Napeska si s tím poradil hravě –jedinkrát v životě dostal lekci v Madarsku a ta ho zocelila na celý život.
Na místě už z nás spadly veškeré útrapy cesty a konečně jsme se mohli projevit jako praví uprchlíci –uprostřed mítiny jsme rozbili velký tábor (po vzoru Mongolů jsme vezli několik stanů navíc abychom zmátli nepřítele svým počtem ) vyvěsili jsme vlajku aby visela výš než všechny ostatní a vyrazili jsme planýrovat místní kuchyni a sklad nápojů . Po cestě do kuchyně jsme se ujistili že jsme tu vítáni takže jsme nerušeně vytáhli krátké zbraně a šli trénovat na místní parkour-vše probíhalo dle osvědčeného scénaře ,já střílel do plechového berana , Mýša střílel všem zvířatům na oko , hledali jsme šípy , všichni obdivovali krátké luky a letos navíc i našeho zen lukostřelce , který asi nejsilnějším evropským kyudo lukem mistra Jeneše dokázal trefovat (i opakovaně) 3D zvíře na zonu.
Unavení propagací česko –turecko-japonské lukostřelby jsem zasedli ke stolu a pili a hodovali , navazovali nové známosti a utvrzovali staré , vyráběli obsidiánové hroty , předseda demonstroval místním tvrdost lidu za hranicí a holýma rukami a nohama upravoval hořící polena na táboráku.
Ráno po mocné na tuky bohaté snídani jsme vyrazili na trat –dopoledne 14 terčů na 3 šípy odpoledne 14 terčů na 3 šípy . Vzdálenosti mezi stanovišti výrazně delší , krásná procházka přírodou , stanoviště většinou z více 3 d zvířat postavené jako lovecká situace –stádečko divokých prasat , vlci u mršiny prasete , lednáček u bystřiny potoka ,sokol vysoko v oblacích na sklopné tyči …….prostě paráda . Navíc tím že se nám nikomu nechtělo kazit si kouzlo okamžiku zapisováním a psychicky náročným soutěžením tak jsme nic nazapisovali , nepočítali a jen si užívali každou ránu .Výsledkem samozřejmě byla naprostá pohoda omocněná pozorováním zenového lukostřelce v tradičním uboru a tak jak už to tak bývá když o nic nejde se nám všem extrémně dařilo a navzájem jsme se hecovali . Uondaní ale spokojení jsme dorazili do tábora a na PV IQ 60 padl stesk po domově , na prostředí se špatně adaptovali , vyuka němčiny vázla ,rodinné a přátelské vazby které zanechali za hranicí se ukázali být silnější než se původně zdálo ,německé pivo už jim nechutnalo , německá káva byla slabá a na obloze se začaly hromadit mraky .Smrdělo to průtrží mračen tak jsme zbaběle začali balit .Bylo hotovo , vše (včetně asi 100kg materiálu na kamenné hroty ) bylo naloženo a během minuty se spustil déšť . Dali jsme poslední kafe, čaj , buchtu , limonádu ujistili bavorské lukostřelce k jejich hrůze že příští rok přijedem zase a v mnohem hojnějším počtu a zmizeli jsme jako pára nad hrncem. Za hranicí naše moravská posádka předjela obsidiánem obtěžkané auto PV IQ 60 a za průtrže mračen, blesků a hromů jsme se pokorně vrátili do sluncem zalitého Zlína .