Posted By Mysa on 11.6.2018

Tento kongres byl věnován 418 výročí první veřejné pitvy v Čechách, kterou provedl ve dnech 8.-12. června 1600 v Praze slovenský lékař a arcizrádce Jan Jesenius

Ačkoli se o hostitelství kongresu IQ60 pro následující rok ucházel Zelí jménem Vjetví Jihu již v roce 2016, nakonec v roce 2017 žádný kongres nebyl. Zelí se v rekonstrukci svého nového obydlí poněkud utopil, já byl v Itálii na MS a nikdo další zájem o pořadatelství neprojevil.

Zelí se stal majitelem výstavného sídla v Jižních Čechách v blízkosti Jindřichova Hradce. Sídlem je značně veliký statek který rodina Zelí vkusně a nákladně zrekonstruovala, zřídila v něm hospodu a penzion a který je víc než ideálním místem na pořádání podobných setkání. Už jenom proto, že má obrovskou plochu pro stanování a dostatečně veliké zázemí pro případ nepřízně počasí. Neuvěřitelné se tedy stalo skutkem…..a Pražské Větve měly tu čest svolat kongres do jihočeských Kačleh, kde se hostitelství ujaly Vjetve Jihu.

Celá akce začala poněkud nešťastně. Jeho Excelence Britský Ambasador IQ60 Mr. Richard Hornsby měl v daném termínu naplánovánu oslavu výročí svatby a jeho choť se k nápadu oslavit řečenou událost v Čechách postavila nevstřícně.

Francouzská výprava nenechala nic náhodě a pro jistotu neletěla s Air France, eliminujíc tak nepříjemnou francouzskou zálibu ve stávkách. Letěla s ČSA. Přesněji- koupila si letenky ČSA. V pátek začala čilá korespondence s cestovateli. Bohužel letadlo ČSA sice nebylo ohroženo stávkou, zato se rozbilo a náhradní let byl nabídnut v termínu pro Kongres nevyužitelném.

Pozn. red……..tak letenka prý byla česká, ale letadlo francouzské

Pohrouženo do smutku bylo vozidlo s čistě českou osádkou nasměrováno do Jižních Čech. Nepatrně nás pobavil plakát českého bijce za etnickou čistotu , pana Okamůry, v obci Pleše. Obec o cca 20 domech byla naprosto zbavena všech minaretů.

Nálada se zlepšila ihned po příjezdu do Kačleh. Z Prahy je tam poměrně milosrdně blízko (Z Radotína 148 km)  a dobrá polovina účastníků to měla podstatně dál. Zelího prohlášení že nenajít to může jenom blbec se ukázalo hluboce pravdivé. Nápadnou dominantou obce byl veliký transparent

NĚKOLIKÁTÝ  SVĚTOVÝ  KONGRES IQ60

přidělaný na Zelího kurníku.

Sešlost byla impozantní. Hostitelskými Vjetvemi Jihu počínaje, přes živoucí jukebox Hombreho, zuřivou reportérku Itu , až po lokálního kavaleristu Jardu Botku. Nejexotičtějším účastníkem se stal český Slovák Jichoč, nejdelší cestu pak podstoupil Jeneš a hned po něm Dr.Szell, dříve Sova. Impozantní cestovatelský výkon podaly Větve Severu, kde chyběl pouze profesor Ammux, který byl sestřelen svým novým zaměstnáním. Na poslední chvíli se odhlásil ještě pan Miki. Většina ostatních se ovšem dostavila, takže jsme se sešli opět ve víceméně stejné sestavě jako před dvěma lety.

Tak skvěle zásobený bar pro potřeby účastníků jsem snad nikdy neviděl. Na grilu se peklo jehně- dar profesora Ammuxe. V hospodě byla nabídka tří druhů piv. Jeden sud byl darem Dr.Szella- dříve Sovy, další dvě piva byla regionální skvělá piva (ne Budvar). Večer byl skvostný. Nikoli bouřlivý, přesto radostný.

Po pozdní snídani se celá skupina 23 osob odebrala střílet vynález pana Zelího- příšeru z jezera. Tato vykutálenost je postavena na lidské pýše a soutěživosti. V zásadě jde o to, že střelec si zvolí vzdálenost ze které vystřelí pět šípů na model příšery. Vančurovo přesvědčení že čas propůjčuje důstojnosti i zrůdám zde neplatí. Příšera je pořád stejně popuzující. Pokud střelec mine, má nulu. Zelí si vždy dá práci aby za příšerou byla pořádně děsivá dopadová plocha. Zde rybník, zdánlivě plný vody. Jeden z nešťastníků se po hlavě vrhnul do vodní plochy a za hlasitého mlasknutí v podstatě zůstal ležet na hladině. Pohled na něj byl mnohem děsivější než pohled na samotného netvora.

Následovala 3D trať, opět v duchu IQ60. Šli jsme v jedné tlupě a výborně se bavili. Dvě rány přes vodu byly méně záludné než volavka před maskovanou bažinou žeroucí šípy nešťastníků. Postižené pan Jaroslav chlácholil whiskou Ardbeg , a to její nákladnější verzí. Jako všechny whisky z ostrova Islay, i tato měla mazlivou, avšak výraznou chuť, pomáhající zapomenout na bolestnou ztrátu. Dále byla možnost ochutnat velice speciální švýcarskou single malt whisky zrající v sudech od piva, jakož i další zvláštnosti a lahůdky. Lehce nás pobavila představa jak za pár set let archeologové objeví „Bitvu u Kačleh“ , kde se uhlíkový lid střetl s Japonskem a Tureckem. Mlask, mlask.

Že to nebylo divoce z kopce dokopce zase až tak nevadilo, protože stavitel Zelí využil krajiny a klamů bylo ažaž. Byly střely přez vodu i z kopce, jakož i matoucí hra světla a stínu.

Po obědě a velmi dlouhé přestávce jsme změřili síly v Králově ústupovce (poněkud těžší neboť se střílela do  mírného kopce , a nakonec v tradiční tibetské disciplíně, rozděleni na dvě vesnice. Aby počty byly víceméně stejné byli účastníci rozděleni na Větve Severu a Pražské Větve (označené krvavou skvrnou)(Špinavohlavové) a síly jihu (označené bílým květem pivoňky)(Pivoni) . Řádné provedení celé taškařice nám znemožnil soused, kterému spalo dítě, takže běžný povyk a halekání musely být zrušeny.- Ita povykuje i normálně.  Stejně jako v roce 1865 v USA, i zde zvítězil sever, a to rozdílem třídy. Ponižující plazení se před vítězem proběhlo umírněnou formou.

Jelikož Dr. Dawsa musel do Polabí pro dceru, rychle jsme vyhotovili společnou cílovou fotografii pro příští generace.

Závěrečný večírek byl rovněž umírněný. Velmi zábavným se ukázalo být vymýšlení názvu neléčivých čajů Ity tak, aby byly naplněny představy českých úředníků. Defrunklátory, odšťavňovače, hovnokluzy…

Vyhlášení vítězů bylo dle pořadí v disciplínách, takže Pražské Větve byly až na třetím místě. (Prostým počtem bodů by slavně zvítězily)

Poslední den proběhlo přátelské nesoutěžní 3D a hajdy domů. Jednalo se opět o mimořádně skvostnou záležitost a velmi se těším na další ročník. Skvěle strávený víkend mezi přáteli

Mýša

Categories: Aktuality
Štítky: