Posted By Mysa on 20.9.2010

Jelikož majitel PVIQ60 Sopron nenašel(viz diskuse), článek napsal a zaslal Lee

Sopron 2010,Agfalva Vadon Lovas Club (  Madarsko!!! z Prahy do Šoproně prakticky stále po dálnici  J)

_______________________________________________________________

Očima nezávislého lukostřelce ( zakládajícího a dle stanov jediného člena po celou dobu trvání klubu Valašské větve IQ160)

Nálada je bojová ,přípravy vrcholí ,trénink je třífázový –dle prosakujících tajných informací se trénuje na  malá zvířata  a na krátké vzdálenosti .Madaři s námi nevydrbou –špehy máme všude.Učast přislíbily  a o nejvyšší mety jedou bojovat i slavné (aspoň v okolí Prahy) Pražské větve IQ60.Tak hrrr na ně na Lajosze , Bély ,Ference ,Tibory a všechny ostatní !!

Takže  políbit manželku,dětem slíbit medaile a rychle do auta než se něco zvrtne.První zrada ! Elitní sniper IQ60  po dlouhém boji zcela podléhá zákeřné  maďarské chřipce virového původu –zřejmě z maďarských klobás .Klubového lékaře je třeba okamžitě potrestat! Dobrá , nevadí , ještě zbývá 2. a 3.místo .

Cesta do Soprone naprosto pohodová ,prakticky poslepu ,po dálnici  instinktivně na jih .

V Soproni my  co nemáme navigaci stahujeme přední okénko a lámanou maďarštinou se ptáme na vesnici Agfalva –pro neznalce madarského květnatého jazyka zní celá věta asi takto :HMMM……. Agfalva ???!!!Madar udal směr a lámanou němčinou se dopočítal kolik kruháčů je třeba projet než se zabočí doprava .Vcelku zbytečně .Jelikož jezdecký klub Agfalva Vadon Lovas (neplet se slovem lofas) slouží i majetné rakouské klientele tak byly všude obrovské cedule s názvem a obrázkem koně pro lidi s IQ pod 60. A jsme na místě ! Kontaktujeme dalšího střelce z elitního klubu IQ60 abych společně  vybalancovali organismus iontovými nápoji a promysleli strategii zítřejšího závodu .A ejhle další zrada –střelec uvízl v okolních lesích a hajích a polích ….. a bojuje sám se sebou ,tudíž na zítřejší boj nemá ani pomyšlení. Jelikož nemůžeme nijak pomoci , jen dobrou radou přespat na místě  a ráno je moudřejší večera ,tak přejeme pevné nervy a zpevněnou cestu.Jdeme se tedy starat sami o sebe ,doba je pokročilá , začíná pršet ,tma  a jediné světlo je v hotelu areálu který je plný a recepční Madar  neschopný komunikace prakticky v jakémkoliv jazyce ,máme podezření že mu dělá problémy i maďarština.Na posunky charakterizující střílejícího lukostřelce v plném nátahu naprosto nereaguje ,netuší nic o žádných závodech.Jdeme kousek dál do hotelu po zvuku lukostřelecké maďarštiny(barebow,hunter,longbow) a sláva našli jsme registraci-po 5min čekání –stojíme asi 50 cm od zapisujícího děvčete které je  v družném rozhovoru s druhým zapisujícím devčetem(obě ne moc pohledné-opět desinformace našich špionů o kráse maďarských div)-to nevydržíme a zkusíme štěstí cílenou anglickou otázkou zdali se můžeme zaregistrovat? Děvče je mladé , anglicky rozumí takže solíme 25Eu bez dokladu a jdeme hledat tábořiště .Další zrada -tábořiště ve snobském jezdeckém klubu pro Rakušáky prostě nejsou a je třeba se s tím smířit .Prší stále víc , teplou náruč nám nikdo nenabízí , jedinou morální podporou jsou jediní dva dorazivší členové IQ60  pro které je jejich auto jen tak tak důstojným noclehem a spřátelení Slováci kteří si ale se slovenskou mazaností zajistili předem hotel.S propozicemi závodu slibujícími camping place near competition centre přicházíme  k registraci a odcházíme s nepořízenou.V duchu hesla kdo se moc ptá moc se dozví rozbíjíme stan na prvním pěkném travnatém plácku a jelikož je tma jak v pr… a do toho pěkně prší není síla která by nám v tom zabránila.Do rána jsou tam další dva stany ,takže jsme vlastně založili nový camp.Na třech stanech to ale bohužel skončilo takže o nějakém večerním životu v campu nemůže být ani řeč.

1.den závodu –celé dopoledne nic – na podmáčené tréninkové louce cca 6 terčovnic v různých vzdálenostech , zvíře žádné.Od kolen dolů všichni jako prasata .Ostřílení borci mají gumáky .Prachatí ostřílení borci mají maskáčové gumáky ladící s celkovým outfitem.

Střelba na terče mě nebaví , adrenalin je třeba rozpumpovat jinak , přináším z auta spolucestujícího Eleven králíka  a peru to do něho .K této  zábavě zvu  zbytky členů elitního IQ 60 a při pohledu na jejich rozjařené oči při každém jejich zásahu myslím, že tento stěžejní okamžik tréninku bude mít určitě velký význam při samotném závodě.Neskromně tedy prohlašuji že jsem se nemalou měrou podílel na konečném výsledku  klubu IQ 60-bez nároku na honorář.Můj králík se zalíbil i Maďarům –ale to zase neee holenkové tak to by nešlo střílet do cizího králíka ,jen mažte pěkně zpátky k terčovnicím .Co jste si tu nachystali to taky máte.

A začala hodina H dne D . Ale asi s hod maďarským zpožděním .Už jsem se trochu bál abychom začali střílet za světla ale kolem 13.30hod vyletěl první šíp –můj první out.Zvířata malá až střední ,dálky veliké ,zvíře na kratší vzdálenost než 20m  prakticky žádné .Trasa pěkná , ale na gumáky.Terén členitý , kopec nahoru , kopec dolů ,úmrtnost šípů vzhledem k měkké půdě malá. Takže shrnuto-trénink špatný, luk zanášel , šípy křivé ,slunce do očí,vítr z boku,tma v lese ,moc světla na louce ,zvířata se hýbala ….sumasumarum 117 b.první den Ostatní měli asi víc štěstí !!! Střílelo jim to pěkně ,nejlepší Madar měl 188b.

Konec závodu až kolem 19hod a příjemné překvapení  ve formě bufetu s jídlem –za Euro 2palačinky ,za 4 Euro guláš  s haluškami.Takže nacpat břicho ,krátká procházka ,pivo v plechovce  a do vlhkého stanu.Večerní program 000 nic –trest za dnešní špatný výsledek.Kolem 10 hod řev Maďarů –takže někdo večerní program měl .Mého stanu si naštěstí nevšimli .

Druhý den  ráno opět možnost bufetu , obligátní terčovnice na ještě podmáčenější louce ,výměna skupin ( já a 4 madaři mluvící jediným světovým jazykem –madarstinou ) a hurá na trasu 2 .Trasa pěknější ,celá v lese , krásně postavená , zajímavě, ale opět velmi , velmi daleko.

Maďarští kadeti střílející z modrých kolíků svými těžkými ale o to slabšími Grozery  skrápějí slzami madarskou zem protože mají problémy dostřelit a když dostřelí tak šíp už nemá sílu se zabodnout .Mí skupinový Madaři  střílejí velmi slušně ,jeden dokonce výborně .Co je překvapivé, že střílí PBHB 3 prsty pod šípem.   Vše probíhá v pohodě ,Maďaři v družném rozhovoru ,já s připitomělým nechápajícím obličejem a náhle další zpestření .Mezi stanovišti ,za svištění šípů a mocného kraválu Barebow(nikdy bych neřekl že může tento pseudoluk nadělat v tichém lese tolik kraválu) probíhá zjevně desorientovaný orientační běžec .Přesto že je to Maďar nereaguje ani na maďarské pokyny  a s mapkou v ruce a GPS se snaží marně najít svou kotu .(tento víkend asi vůbec měla GPS navigace nějaký výpadek) Ani nevím jestli ho dali za 10 nebo jenom za 8.Počasí přálo , mezi stromy v lese nádherně svítilo  slunce ,bylo čerstvo ale ne zima ,prostě ideál .Škoda že nebylo s kým se podělit o zážitek v rodném jazyce.Bodově druhý den zlepšení na 144b což přispělo k dobré náladě na cestě domů ..Samozřejmě až po guláši a palačinkách .Průměrnou rychlost 105km /hod jsem udržel až domů takže sice bez medaile ale živ a zdráv a bohatší o zkušenosti  přivítán rodinou zase doma. Happy end .

P.S. 23.10. 2010 –Gutau Muhlviertel –Autumn Challenge –je třeba na to připravit manželky,milenky,snoubenky,cizí manželky..

Categories: Články
Štítky: