Posted By Mysa on 31.7.2012

Zcela v duchu letošní nerozhodnosti, i v případě turnaje rodiny Královy jsem váhal. Jednak v tomto termínu bylo lákadel víc a jednak účast znamenala tentokrát dvakrát přejezd napříč republikou.  Ale jednak morální dluh, jednak příslib širší účasti PVIQ60 a jednak zdaleka nejvyšší pravděpodobnost výskytu príma lidí držela váhy rozhodování dlouhodobě ve prospěch Pilníkova.

Tento turnaj se vyznačuje tím, že se jedná pouze o soutěž družst a ta jsou losována. To může na jednu stranu značně eliminovat soutěživost jedince, ovšem na stranu druhou demotivovat. Nebo taky pozdvihnout střelce k impozantním výkonům. To je odvislé od toho, jakou má kdo letoru.

Mohutná slovenská účast avízovaná slovy“já už jezdím jenom na ty nejdůležitější turnaje“ se nekonala a mohutná účast PVIQ60 jako obvykle také ne. Za Větve byli přítomni Já (Mýša), Gussy a Jahůdka. Ale díky Němcům se opět jednalo o turnaj mezinárodní. Němečtí lovci Ralf a Benedikt Gürtlerovi si očividně české turnaje zamilovali. Dorazili jenom s notnou dávkou štěstí, protože chvíli po tom, co přestala pomáhat navigace a nejmodernější techniku musel nahradit přítel na telefonu , mi spadl mobil do utopenců.

Soutěž začala (jak jinak?) večírkem. Napřed nám hostitel vychytrale otupil hrany tím, že nás přiměl soutěžit kdo doleze dál upoután na silné gumě. Pak už šlo jenom tupě sedět a nechat se rozmazlovat. Nový příval energie přišel až v pozdní noční hodiny, ale to zase člověk musel jít spinkat, aby to ráno nekazil družstvu.

Ve startovním poli se ocitlo několik velmi kvalitních střelců a nejenom ortodoxně večírkových. Nějakou chybou systému jsem se ocitl ve družstvu s Koradem, Špildou, Dennym a Matessem. To ostatní družstva prakticky zbavovalo jakékoliv šance a už od rána jsem radostně povykoval a chtěl jsem vidět ceny pro vítěze. Vlastně nám tam nedali jediného Vogona.celý turnaj byl radostný. Ptákoviny naprosto převládaly, ale byly pojaty důstojně a zlomil jsem jediný šíp. Navíc v terči a díky přetaktizování. Rovněž jsem nikde nezaznamenal nebezpečně postavenou disciplínu, což je na turnaji tohoto typu vzácností. Několik dálkových disciplín, které mne potěší úplně vždy a navíc byly postavené s použitím hlavy.

Radostný výskot jsem nikde moc neslyšel, protože vedro ze střelců vysávalo emociální přebytky. Ti ze střelců, kteří si při obědě sedli do stínu, takže mohli opatrně mluvit , vyjadřovali velikou spokojenost. Počasí bylo milostivé a tropická bouře přišla až za tmy, těsně před vyhlašováním. Mohla klidně přijít až po vyhlašování, ale to si vždycky pár závodníků vzpomene, že nevyplnilo bodovačku…….takže nám zmokl dort a flaška, které jsme překvapivě vyhráli.

Déšť v noci si pochvaloval zvláště Bůh Večírkové Lukostřelby Zelí. Pravil, že nejenom, že semkne účastníky večírku, ale navíc oddělí skutečně pravověrné od plev a šel spát.

Z přemíry blaha pohodlí, které pro nás pořadatelé nachystali bych rád vyzvedl polní kuchyni Ládi Káchy. Ráno dělal šunku s vejci, večer bramboráky a jezevce. Vše v nejvyšší představitelné kvalitě.

Schrnuto a podtrženo- veškerá představitelná péče byla na té nejvyšší úrovni. Osobně jsem dalek toho, abych psal, že nějaký turnaj byl nejúžasnější. Jednak je to nespravedlivé k ostatním turnajům a jednak jsou turnaje v nestandartním uspořádání mezi sebou nesrovnávatelné. Ale už dlouho jsem nebyl tak spokojený. Prostě mám letos štěstí na pěkné střelecké zážitky a večírkovou lukostřelbu jsem si zatím naordinoval jenom jednu, zato klenot z nejryzejších

Categories: Aktuality
Štítky: