Posted By Mysa on 30.4.2014

Terénní 2D v Anglii

Na konci dubna proběhl v Tauntonu v hrabství Somerset 21. ročník St.George Shooting. V Anglii velice mimořádný několikadenní závod v tradiční lukostřelbě. Jeho součástí byla i terééní lukostřelba odvozená od terénní IFAA, ale se zcela zvláštními pravidly.

účastnili se střelci z Francie, Anglie, Walesu, Skotska, USA, Řecka, Turecka, Německa, Holandska, Belgie a ČR.

Povoleny byly pouze dřevěné šípy a vyhlášené kategorie- anglický dlouhý luk, dlouhý luk, warbow, primitivní luk a tradiční luk- byly hodnocené společně

Trať sestávala z 20 terčů a na každý terč se střílelo ze dvou pozic. Každý terč měl pouze bodovanou část a vysoce bodovanou část (komoru). Bodovalo se 5 a 1O bodů, pokud byl out druhým šípem, tak se deset bodů odečítalo, dva outy byly za -20 bodů

Celý závod probíhal ve velice náročných podmínkách. Jelikož v Somersetu prší skoro nepřetržitě od února, je krajina silně podmáčená , až bažinatá.

Číslo terče bylo pouze u první mety, u terče nebylo, ale nebylo potřeba, protože nebylo sporu na co se bude střílet. Děti měly svoje mety. V případě, že použily některou dospělou metu, byla tato dvoubarevná.

Trať probíhala v členitém terénu porostlém lesem křovinatého charakteru, místy potůčky a jezírka. Postavena byla velice obtížně, neboť terče byly velice daleko a navíc si střelec většinou musel najít „kanál“ v porostu. Všechny terče byly střední, nebo malé a terč číslo 20 byla dokonce zmije , kde komora byla hlava velikosti asi dvoukoruny.

Střelci se pohybovali ve skupinách po 4 lidech, vzácně víc. Nepršelo , nálada byla velice přátelská, střelci si zásahy navzájem přáli a oceňovali pěkné zásahy ostatních a nikdo šípy nedohledával- ani to nebylo potřeba. Terče byly postavené tak, že šíp ztratit nešlo a navíc u 2D terčů k minutí terčovnice dochází velice vzácně.

Rozhodně se jednalo o velice příjemnou a zajímavou formu terénní lukostřelby, která není ekonomicky náročná a zvítězil Čech s poměrně značným náskokem 130 bodů oproti druhému.

Soutěže se zůčastnilo několik střelců, které budeme moci v létě potkat na ME v Confolens. Moc se na nás těší. Terén znají a prý bude kopcovitý a lesnatý

Category: Aktuality | No Comments »
Štítky:

Posted By Mysa on 29.4.2014

V Anglii je turecký bijec, který pravděpodobně utloukl nějakého vzácného endemita- Svatý Jiří- ve veliké oblibě a je symbolicky zastoupen i v národní vlajce. Jako mají Irové Patricka, Francouzi Denise, Češi Václava-Angličané Jiřího. V sobotu večer místní střelec Wally – povoláním prospektor- sehrél dokonce hru o Svatém Jířím, kde vystoupil zároveň v roli Jiřího, draka i zachráněné panny. Pak nás nutil zpívat píseň ponižující Římany, Wallesany, Skoty , Iry a Francouze

Návštěvu tradičního přátelského setkání lukostřelbu jsme odkládali mnoho let, ale se zrychlující se karmou a vzrůstající mocí temné síly jsme letos učinili zásadní krok a do Albionu se vypravili.

Hostitelská společnost SPTA připravila vyčerpávající program, kterého jsme se ovšem z časových důvodů nemohli účastnit v plném rozsahu – ostatně pořadatelé byli vyčerpaní již před akcí. Sobota a neděle lukostřelba, úterý návštěva muzea Mary Rose (cesta přez New Forest, kde zastřelili Williama Rufuse lukem), potom návštěva muzea Manchester University s rozsáhlou lukostřeleckou sbírkou a zbrojnice v Leedsu.

Do Bristolu jsme letěli se nízkonákladovou společností Easy Jet a s potěšením mohu oznámit, že se začalo upouštět od trendu zrušit sedačky úplně, protože stojících se vejde do letadla víc a ještě jim prodat kafe za cenu večeře,…….ale naopak se budeme vracet do stylu šedesátých let.Přistáli jsme poměrně pozdě večer , ale stejně přicestovali i Španělé . Zde se již ukazovala výhoda krátkých luků, protože Češi jeli na místo Jaguárem, do kterého se dlouhý luk prostě nevejde, ale celou cestu jsme se na dálnici v protisměru strašně báli.

Místo setkání- Taunton, Somerset- veliká skautská základna. Mezi střelci bylo vidět opravdové celebrity. Kromě lukostřelby bylo i několik přednášek. Dr.Murat Ozveri o Osmanské lukostřelbě, Jurgen Junkmans o poměrně málo známém nálezu neolitické lukostřelecké výbavy v Alpách, včetně pouzdra na luk z březové kůry a následné rekonstrukce . A neorganizovaný tok zkušeností a informací všemi směry.

V sobotu ráno se střílel clout- tradiční anglická disciplína na 165metrů. Bodovaly se šípy do 6 stop kolem terče, zásah terče a zásah středu terče. Samotný terč byl zasažen jednou (Anglickým warbowem), střed vůbec. Louka nacucaná vodou se měnila v bažinu. Střílelo se tam, a zase zpátky.

Po obědě se střílelo na model francouzského vojska, ale strašně foukalo a na libovolný počet pokusů byli zasaženi jenom dva terče, takže disciplínu nakonec nehodnotili. To prostě v takovém počasí a na takovouto vzdálenost jde trefit jenom náhodou.

Pak ještě Tibetská tradiční terčovka na trojúhelníkový terč a na dálku. Střelci střílejí ve skupinách po 6 lidech pokaždé 3 šípy a ostatní dělají strašný kravál. V případě zásahu úspěšná skupina musí přetančit k terči a potom přijímat gratulace. Naše skupina toho natančila poměrně hodně, protože v ní byl střelec z Čech s jedním outem. Druhý nejlepší výkon byl jeden zásah, a sice španělským střelcem.

V neděli se dopoledne střílelo velice těžké 2D na dva  šípy ze dvou pozic a s poměrně složitými pravidly. Komora 10 bodů, zbytek těla 5 bodů, out druhým šípem (mimo bodovanou zónu) -10 bodů. Čechům se opět dařilo a vyhráli hodně moc. Zásah hada byl pak dokonce vystaven v jídelně – terč byla zmije a komora byla hlava přibližně velikosti dvoukoruny. Dvakrát do hlavy. Závod probíhal v bažině.

Odpoledne se střílela bodovaná verze Anglické střelby na tyčku (vertikální terč na dálku), Mongolské válečky, popinjay , srandovní střelba flu- flu do kýble (šípy se snášely jako pampelišky a bylo to srandovní).jízdní lukostřelba pěšky, létající terče a v noci ještě střelba zápalným šípem. IQ60 za tuto disciplínu získali zvláštní cenu. Zápalný šíp byl vyroben v řádech vteřin ze zlomeného šípu Tawfika Ibrahima a zapatlaného kousku kuchyňské utěrky, připevněného izolačkou. Na rozdíl od složitých konstrukcí fungoval bezvadně

V pondělí jsme jeli na výlet do Gastonbury, kde právě končil Hippies festival Hořící muž a potom domů. V Anglii jsme byli šťastní a warbowem se jde trefit.

Všechny srdečně pozdravuji: Raphael, Emmanuel, Murat, Richard………

Pro Větve Jihu- Velšsky se pivo řekne cwrw

Category: Aktuality | No Comments »
Štítky:

Posted By Mysa on 20.4.2014

NORD CUP BARTOCHOV

Původně jsem chtěla napsat  pár řádek o tom, jak probíhal turnaj, co se tam dělo, co se povedlo a co ne.

„No jo! Ale jak napsat o vlastním turnaji, kterého jsem se vůbec nezúčastnila?“

Zkusím tedy popsat svoje pocity, jako organizátora závodu.

Ráno – nemůžu spát, pořád mi hlavou lítá, na co jsme ještě zapomněli, co by se dalo zlepšit, jestli nebude pršet… atd.

S plnou hlavou sedám do auta a v husté mlze téměř míjím Bartochov. „Hlavně klid! Snad ho ostatní najdou.“

Mlha se lehce roztrhává a přijíždí první účastníci. „Honem! Kde mám kasu? Bodovačky? Klid všechno mám!“ Tak moc bych si dala kafe, ale rychle za stoleček. Hurá – míří ke mně andělé strážní v podobě Ondrovo Lucky a Jardovo Gábiny. Takže – šup, předávka pokladen a já můžu začít chaoticky pobíhat a udělat alespoň pár fotek. Registrací se ujali Karel s Milanem a na rozdíl ode mě jsou v klidu a všechno zvládaj.
Tu a tam mě zastaví Rakušáci a dlouze se mě na něco vyptávají. Už se ani nečervenám, když jim odpovídám hezky-česky. Nechápu proč se tváří ještě zmateněji a vyhledávají Karla. „Takže Mikešová – klid! Všechno klape! No jo, ale co když lukostřelců přejede moc? Nebo jich bude málo.“ Asi si radši dám kafe.

Stodola i hospoda se začínají naplňovat. Obsluha kmitá, Jarda svý odvedl, Zdeněk se usmívá, u registraček i pokladen všechno probíhá standardně.

„Sakra – proč jsem nervózní jenom já? Nezapoměla jsem medaile nebo diplomy? Ne! Už po stý – mám všechno!“ Několikrát zbytečně proběhnu dvorem, abych se ujistila, že všechno probíhá v normě. Smích a německý jazyk přehlušuje krásnou češtinu. Vidím na lukostřelcích, že je jim trochu zima. Meteorologové se trochu sekli – žádných 20°C, je okolo deseti. Ráda bych všechno zrychlila, ale „voni“ se tak trousej…

Docela bych chtěla na trať – ale na to nemám. Musím pořád myslet –  „Sednou si všichni? Máme dost jídla a pití? Nezačne nakonec pršet? Mikešová – přestaň! Nic už neovlivníš – tvař se alespoň přívětivě!  Jóó – to mi jde!“ Mám radost ze známých i neznámých tváří a konečně nacházím lehký vnitřní klid. Ještě pár fotek a zahajujeme!

Hurááá – už jdou všichni na mety, začátek turnaje jsme zvládli!

Znovu mám chuť na kávu, ale vyrážím s foťákem na trať. Na metách se mi lukostřelců zdá býti hodně, ale převážně jsou skupiny po 7. Takže je nás asi okolo 220.

Nikde nevidím zácpy, což mě lehce uklidňuje. Po trati běžím, je mi vedro a sundavám svršky. Lukostřelci si zatím dýchají na prokřehlé prsty. „Proč jsem jen nepořídila 220 párů rukavic?“

Upocená dobíhám do hospody, kde vládne klid a mír. Chlapi zapisují přihlášené. „Proč mají Rakušáci tak dlouhý příjmení a čmáraj? Opravdu se jmenuje Uterweissenbauermansfeldjörgenhannes? Snad jo.“

Takže káva a malý pivko. Cítím se lépe (znovu jdu zkontrolovat, zda mám medaile, diplomy, ceny pro děti …).

Libor vyváží Bowtrap na louku, ať se nikdo nenudí.

A už začínají přicházet první lukostřelci s bodovačkama. Tady nesmíme nic podcenit. Musíme všechno zkontrolovat, ať není chaos. Ze začátku to jde, ale lukostřelci přibývají…..

No, co vám budu povídat – určitě třetina byla blbě vyplněná. „Mustry“ byly zbytečný. Nesedí kategorie, nejsou jména, v součtech se bodovačky rozcházejí (je to mezinárodní)….. a začíná boj s časem. Zatímco ostatní obědvají, bojujeme s lidskou chybovostí až blbostí. Ale Karel s Ludou a  Milanem se dokázali povznést nad „proněkohomalichernostmi“ a okolo 17.hodiny probíhá vyhlášení vítězů.

To už jsem prožívala v mírné agonii…. „Zvládli jsme to? Nebo ne?“

Osobně nejsem vůbec správný typ na pořádání turnajů, ale už vím, že s chlapama z Ita clubu se to dá! Petr by měl radost a snad by nás poplácal po zádech…..

Jdu se vysprchovat a spát. Těším se na nějaký závod, kterého se zúčastním s čistou hlavou.

2x sláva Čechům, kteří přijeli, 3x sláva těm, co vyhráli a 4x sláva klubům, co nějaký závod zorganizovali.

(článek je samozřejmě smyšlený a vůbec neodpovídá realitě)

ITA

Category: Aktuality | No Comments »
Štítky:

Posted By Mysa on 14.4.2014

Choltice

V sobotu 12. Dubna proběhlo v Cholticích u Pardubic 6.kolo Českého Poháru a zároveň první kolo Grand Prix. Český Pohár je českou mistrovskou soutěží v dlouhodobém uspořádání, Grand Prix je mezinárodní dlouhodobá soutěž .  GP se účastní ČR, Slovensko a Polsko a to, že je bodována podle umístění umožňuje porovnávat soutěže podle různých pravidel.

Prostředí: Soutěž proběhla v parku barokního zámku v Cholticích. Zámek stojí na místě tvrze vystavěné na přelomu 13. a 14.stol. rodem Benešoviců.  O jeho barokní podobu se postarali vlastníci z rodu Thunů, kterým zámek s přestávkami patřil až do vyvlastnění na základě Benešových dekretů. Uvnitř zámku se nachází kaple Sv. Romedia od stavitele Rossiho de Luccy , jejíž zajímavostí jsou postavy kacířů, například Husa, Jeronýma Pražského, či Luthera. V zámku je restaurace, před zámkem rozsáhlý anglický park a obora.

Účast 165 střelců byla skvostná a jelikož se jednalo o soutěž mezinárodní, bylo možno potkat na startu střelce z Polska i Slovenska. Tradičně nejvyšší účast byla v kategorii loveckého reflexního luku – TRRB. Počasí bylo příjemné , trať velmi pěkná a nálada povznášející.  V parku byly k vidění terče školácké, ale i zapeklitosti, jako třeba poťouchlý krokodýlek na gumičce , plující po rybníku a požírající šípy odvážných střelců.

Vesměs velice oceněným počinem bylo rozložení střelců do skupin.  To se sice už tu a tam děje, ale pro turnaj s velkou účastí je rozložení pomalejších střelců  mezi svižnější závodníky skoro nezbytností a navíc to pomáhá poznat jiné kategorie i jinak, než podle tváře.  Většina střelců měla navíc soudnost, a pokud šíp nenašla hned, dohledávat šli až po soutěži. Ostatně tak to i stanovují  pravidla.Šípy z vody navíc vylovila pořadatelská služba.

Oběd proběhl  bez problémů v zámecké restauraci a před vyhlášením ještě vložená soutěž o terčovnici sponzora – hradecké firmy Yate.

Pořadatel vznešeně ocenil i nenaplněné kategorie, takže oceněných bylo veliké množství

Category: Aktuality | No Comments »
Štítky:

Posted By Mysa on 31.3.2014

O posledním březnovém víkendu nám lukostřelecký klub Ostrostřelci Skalany a Státní zámek Sychrov nachystali opravdovou lahůdku.

V atraktivním prostředí zámecké zahrady a ve stráni nad říčkou Mohelkou uspořádali lukostřeleckou soutěž podle pravidel IFAA 3D standart. Tedy střelbu na 28 terčů ze dvou pozic s maximální vzdáleností 55m.

Napřed něco k samotnému prostředí-  zámek je romantickou novogotickou stavbou vybudovanou významným rodem Rohanů na místě nepříliš významného barokního zámečku. Rodina původem z Bretaně uprchla do Čech před Francouzskou revolucí a zapustila zde nové kořeny.  Před velkolepým zámkem je rozsáhlý park a v čelní frontě orangerie jak z díla A.P.Čechova.

Značná rovinnost parku vede k mylnému předpokladu, že 3D zde bude málo zajímavé, ale není tomu tak.  Hlavní stan byl zřízen právě v orangerii a v parku byla jenom část trati.  Zbytek byl ve svahu nad říčkou Mohelkou, kde je naučná stezka a rychle chátrající budova restaurace, rovněž ve stylu novogotickém.

Celá soutěž tak byla v podstatě příjemná procházka v teplém jarním slunci . Samotná střelba byla poměrně obtížná, ale pořádající klub se vcelku snažil , aby se neztrácely šípy.

Zajímavé bylo propojení lukostřelby s běžným provozem zámku. Návštěvníci parku většinou rychle pochopili, že je potřeba se po parku pohybovat obezřetně a připojovali se ke skupinkám střelců. Tím, že někteří z nás vyslyšeli prosbu pořadatele a převlékli se do historických převleků, stali jsme se další zámeckou atrakcí.

Oběd v Orangerii byl romantický a vynikající. Kančí guláš, štrůdl, káva.

Jelikož bylo opravdu pěkně a pořadatel měl v parku několik terčů, ani jsme si nevšimli pozdního vyhodnocení.  Soutěže se zúčastnili i střelci ze sousedního Saska a byli lukostřelbou v Čechách nadšeni.

Category: Aktuality | No Comments »
Štítky: