Posted By Mysa on 9.9.2010

Pořádat cokoli nového během prázdnin je nevděčná práce, protože jsou všichni na dovolené,  nebo mají pracovní honičku, aby dohnali, co dovolenou zameškali. Přesto se Patrik Král- Ajuta- se ženou Soňou, dvěma sympatickými a přenádhernými sestrami, rodiči a Indiánem rozhodli, že nás pobaví.

Toho nešlo nevyužít, takže jsem spakoval nudícího se synka Mikiho Krutohlava a šli jsme projet naše nové autíčko.

Ačkoli jsem se trochu obával převahy disciplín typu „akce, stop“ ,povedlo se to té partičce přebáječně. Od začátku do konce jsem měl pocit, že jsem na svatbě starého typu, kdy se přátelé hipíci ještě ženili, aby byl večírek. K tanci a poslechu hrála zadarmo technopárty za kopcem. Byli jsme hoštěni královsky – pivo, špek, řízky, klobásy, buchty, koláče, kafe, šťáva, medovina……..Za pípou se střídali sestry Ajutice a tatínek, co vypadal úplně jako Ajuta, jenom starší a rozumější (má rád chilli, jako já).

Moc jsem toho nenafotil, protože jsem se šel v noci podívat, jak ostatní ztrácejí šípy při střelbě na běžícího prasoroha.  Baterku jsem si do lesa nevzal, protože po tmě vidím jako rys a když jsem padal tak, abych si nerozlil pivo, rozsedl jsem foťák.

Co se mi strašně líbilo bylo, že se soutěžilo jenom v družstvech a ta se losovala. Chudák Pez byl odloučen od rodiny a čert ví, jak se mu to podařilo vyžehlit. Těsně před rozlukou mě předtavil ženě jako pána, co mu předloni tak strašně rozbil hlavu a pak ho dali se mnou do skupiny. Chudák paní Zedníková. Tenhle systém vede k tomu, že člověk strašně přeje lidem ve skupině, aby se jim dařilo.

Některé disciplíny byly notoricky známé, jiné jenom známé a některé byly buď naprostá novinka, nebo varianta známých disciplín, ovšem ve veselém kabátku.

Ligu vysvětlovat nebudu. Dále byl přítomen šik na 70m, ovšem stejně jako u Zelího postavený s použitím rozumu. Kupták byl trochu moc lehký, ale alespoň si někteří střelci spravili náladu, dále kejvadlo, ústupovka se stopkami, lítací kolečka a 3Dčko.

Co bylo úplně nové bylo vyvraždění osady. Jezdilo se na valníku za traktůrkem kolem soustavy včelínů pana Ajuty a smažilo se hromadně do vykutálených sestav terčů. Zcela nevhodné pro děti.

Další novinka byl „muž s koženou brašnou“. Pajďulák na motorce, kde za zásah brašny, či motorky, byly trestné body. Tahle disciplína asi trochu zamotala výsledky, protože jednak nebyla vyznačena žádná meta, jednak část soutěžících střílela na jezdce se spadlou kladkou(jel markantně pomaleji) a navíc to bylo vysoce bodováno. Ale bžunda to byla přenáramná.

Další inovací byly koule z východu. To je indonéský terč, jehož fotku někde vyšťoural Jas. Patrik neznámá pravidla musel vymyslet a vymyslel je úžasně. Byla to hra nervů a taktizování.  Za nejmenší kouli bylo nejvíc bodů, ale napřed musel člověk zasáhnout předchozí velikost.

Přez očividnou značnou únavu šel Patrik ještě povozit spratky na traktůrku,  za což jsem mu zavázán a obdivuji ho. Já bych se na ně nejenom vyprdl , ale už se mi ani nechce dělat dětskou kategorii. Děti Íkvéček střílejí líp, než řada dospělých a jinak je zájem nepatrný.

Večer proběhl opět večírek, ještě divočejší než páteční. Pokud je to možné. Zelí křepčil, Hombre dělal kravál s kytarou….Dlouho jsem se tak dobře necítil. I úklid proběhl v pohodě. Jezdili jsme si po loukách na traktůrku, občas Patrik udělal furiantskou kristiánku a dřina to nebyla. Moc hezky strávený víkend

Categories: Články
Štítky: